O plemeni - Hovawart

Země původu : Německo
Datum schválení platného originálu standardu : 12.1.1998
FCI č.190
Použití : pracovní pes
Klasifikace : skupina 2 - pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi, sekce 2.2 - molossoidní plemena horského typu. Se zkouškou z výkonu.

Krátký historický náhled :
Hovawart je velmi staré německé plemeno pracovních psů. Jeho název pochází z původního středoněmeckého Hova- (der Hof - dvůr) a wart- (der Wächter - strážce). Od roku 1922 bylo toto plemeno znovu vyšlechtěno za použití typově podobných psů, kteří se ještě vyskytovali v selských dvorech. Kromě toho se v prvních letech chovu provádělo křížení s využitím německých ovčáků, novofundlandských psů, leonbergrů a dalších plemen. Přísným výběrem se dospělo opět k původnímu typu pracovního psa. V zemi původu se přikládá velký význam dobrému zdravotnímu stavu hovawarta. Zvláště dysplazie kyčelních kloubů (DKK,HD) byla dlouholetou selekcí značně snížena. Očekává se, že tyto snahy najdou následování ve všech chovatelských klubech.

Celkový vzhled : Hovawart je silný, středně velký, delší, dlouhosrstý, pracovní pes s poněkud delší tělesnou stavbou. Rozdíly obou pohlaví jsou dobře patrné - především ve tvaru hlavy a celkové tělesné stavbě.
Důležité poměry mír: délka těla činí přibližně 110 - 115 % kohoutkové výšky.

Chování a povaha : Hovawart je uznávaným psem k všestrannému použití. Založením je to vyrovnaný a dobromyslný pes. Má dobré obranářské vlastnosti i bojovnost, je sebejistý a dobře zatížitelný. Má střední temperament a velmi dobrý čich. Jeho harmonické tělesné proporce a zcela ojedinělá vazba na rodinu, ve které žije, jsou předpokladem jeho využití jako vynikajícího doprovodného, hlídacího, obranářského, ale i záchranářského a stopovacího psa.

Hlava : Silná hlava má široké klenuté čelo. Nosní hřbet je rovný a probíhá paralelně s imaginární linií, prodlužující horní část lebky. Morda a lebka (část hlavy mezi týlním hrbolem a stopem) jsou přibližně stejně dlouhé. Stop je dobře zřetelný. Morda je silná a při pohledu ze strany i shora se mírně zužuje.
Nos má dobře vyvinuty nosní otvory. U černých psů a černých se znaky je pigmentace černá, pigmentace u plavých je černá - proměnlivý nos je však přípustný. (Proměnlivý nos znamená, že rozhodčí může pokládat nos za černý, neboť zjištěné zesvětlení může považovat za jev přechodný, podmíněný momentálními vnitřními, ale i vnějšími vlivy - pozn.překladatele).
Pysky dobře přiléhají a jsou tmavě pigmentované.
Skus je úplný, silný, nůžkový (42 zubů). Silné zuby stojí svisle v čelistech. Klešťový skus je přípustný.
Oči jsou oválné. Nesmí ani příliš vystupovat, ani být hluboko uloženy. Barva je tmavě až středně hnědá. Oční víčka těsně přiléhají.
Uši jsou trojúhelníkové, převislé, se zakulacenými špičkami a volně přiléhají. Jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, čímž opticky rozšiřují vrchní část hlavy a dosahují svojí délkou až ke koutkům pysků. Přední okraj leží přibližně uprostřed mezi okem a týlním hrbolem. V klidu přiléhají ploše, při pozornosti mohou být namířeny poněkud dopředu.

Krk : Silný krk je středně dlouhý, kůže na hrdle těsně přiléhá.

Tělo : Hřbet je rovný a pevný. Bedra jsou silná a poněkud delší než záď. Záď je mírně spáditá, středně dlouhá. Hruď je široká, hluboká a mohutná. Ocas je bohatě osrstěný a sahá pod hlezna, ne však až k zemi. Podle nálady psa je nesen nad hřbetem a nebo volně svěšený.
Končetiny : Hrudní končetiny jsou silné a při pohledu zepředu i ze strany jsou rovné a svisle postavené. Lopatky jsou velmi dobře osvalené, dlouhé a šikmo uložené. Rameno je dlouhé a těsně přiléhá k tělu. Lokty přiléhají k hrudnímu koši. Zápěstní (spěnkový) kloub je silný. Nadprstí je poněkud šikmo postavené.
Pánevní končetiny jsou silné a při pohledu zezadu svisle a rovnoběžně postaveny. Jsou dobře zauhlené a velmi dobře osvalené. Hlezna jsou velmi silná a hluboká. Tlapy jsou kruhové, silné a kompaktní. Prsty jsou klenuté a těsně přiléhající. Pokud se vyskytnou paspárky, je nutno je odstranit. Drápy jsou u černých a černých se znaky černé, u plavých psů mohou být méně pigmentovány.

Pohyb : Při všech druzích pohybu, jak při pohledu zepředu, tak i zezadu je pohyb přímočarý a prostorný. Vydatný klus vychází při správném posunu ze zadních končetin.

Kůže : Celkově dobře přiléhá. U černých a černých se znaky má tmavomodré zbarvení, u plavých je většinou růžová.

Srst : Nápadně krásná dlouhá srst je lehce zvlněná, přiléhavá a uzavřená s menším podílem podsady. Je delší na hrudi, na břichu, na zadních stranách končetin a na ocasu. Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká.

Barva : Hovawart se vyskytuje ve třech barevných variantách : černá se znaky, černá a plavá.
Černá se znaky : srst je černá a lesklá, barva znaků je středně plavá. Na hlavě začínají znaky pod nosním hřbetem a dosahují kolem koutků úst až k hrdlu. Body nad očima jsou zřetelně viditelné. Znak na hrudi sestává ze dvou vedle sebe ležících skvrn, které mohou být spojené. Na předních končetinách dosahují znaky při pohledu ze strany od prstů zhruba až k nadprstí a vybíhají dozadu, do výše trupu. Na zadních končetinách dosahují znaky téměř až k srsti na břiše. Při pohledu ze strany jsou znaky nad hlezny patrné jen jako úzký proužek. Znak se vyskytuje také pod kořenem ocasu. Na všech partiích těla jsou znaky jasně ohraničené. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
Černá : srst je černá a lesklá. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
Plavá : středně plavá, lesklá, zesvětluje směrem ke končetinám a k břichu. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je tmavá až černá.

Velikost : kohoutková výška : pes 63 - 70 cm, fena 58 - 65 cm.

Vady : Všechny odchylky od standardního popisu jsou vady. Jejich hodnocení by mělo být odvislé od závažnosti odchylky.

Diskvalifikující vady :
Celkový vzhled :
- hovawarti, kteří fenotypově neodpovídají plemenu
- feny se silně samčím nebo psi se silně samičím výrazem
Proporce: - značné odchylky od proporcí uváděných ve standardu
Chování a charakter: - agresivita, reakce na střelbu (bázlivost) nebo letargie
Hlava :
- chybějící stop
- modré nebo břízové oči (nestejně barevná duhovka, skvrny)
- vzpřímené, klopené, růžičkovité nebo silně odstávající uši
- předkus, podkus nebo křížový skus
- chybí-li více než 2 P1 nebo jiný zub s výjimkou obou M3
Krk: - výrazně volná kůže na hrdle nebo tzv. lalok
Tělo :
- silně pronesený nebo kapří hřbet
- příliš úzký nebo válcovitý hrudník
- anomálie ocasu, příliš krátký nebo trvale zatočený ocas
Končetiny: - silné přestavění zádi
Srst :
- zcela zkadeřená srst (uzavřené lokny)
- barvy jiné než ve standardu - např. modrošedá, vlčí zbarvení, hnědá, šedá, bílá, strakatá, plavá se sazovitým nádechem
- černí se znaky: šedé nebo hnědé skvrny mimo znaky dle standardu, převažující podsada jiné než černé barvy, převažující šedá a bělavá barva ve znacích
- černí: šedé nebo hnědé skvrny, převažující podsada jiné než černé barvy
- plaví: jednotlivé bílé chlupy na hřbetě nosu nevedou k vyloučení z chovu, pouze červenoplavá barva bez zesvětlení, běloplavá barva a to i na uších, zřetelně bílé znaky nad úroveň tolerance standardem, tmavé skvrny, maska
Velikost : - výška menší než spodní hranice, výška větší o více jak 3 cm nad horní hranici
N.B. : Psi musí mít dvě průkazně normálně vyvinutá varlata, která se zcela nacházejí v šourku.

Něco více o povaze :
Hovawart má řadu charakteristických zvláštností a povahových projevů. Je to dílem tím, že u něho nedošlo k "přešlechtění" a tak si zachoval dokonce i reakce psům původní a dílem důsledným uplatňováním od prvopočátku jasně formulovaného chovatelského záměru. Hovawart se standardně vyvinutými vlohami a správně vychovaný se vyznačuje následujícími povahovými vlastnostmi.
Povaha hovawarta je především opravdu přesným odrazem českého překladu názvu plemene. Ve svém území je i bez jakéhokoliv výcviku výborným hlídačem, který ostražitě reaguje na cokoliv podezřelého a v případě nutnosti je ochoten i nekompromisně zasáhnout. Přitom však je schopen i jakéhosi "vyhodnocování" situace - např. zbytečně neštěká jako odpověď na štěkot psů v blízkém okolí, dělá jako by si nevšímal cizích lidí ve svém teritoriu za přímé účasti svého pána apod. Hovawart má mimořádnou vazbu na rodinu, kterou považuje za svou "smečku" a proto ji hlídá a ochraňuje. Proto i psi, kteří jsou trvale ustájeni venku by měli mít úzký kontakt se členy rodiny, čímž se u nich ještě prohloubí "smečkový" pud.
Cennou devizou hovawartů je jejich velmi snadná ovladatelnost a to i přes jejich značný temperament. To ocení nejen výcvikáři, ale zejména ti, kdo si chtějí pořídit hlídacího psa a nemají dosud žádné zkušenosti s výcvikem psů. Vůči cizím lidem se hovawart mimo své teritorium chová s odstupem, nedůvěřivě, ovšem v žádném případě je nenapadá. Ba naopak lze konstatovat, že jeho práh dráždivosti je poněkud výše, jako by si byl vědom své síly, kterou však nikdy nezneužívá. To vypadá jako by byl vždy "nad věcí".
Je tedy velmi povahově vyrovnaný, ale také citlivý na zacházení. Je dobré navázat s ním spíše "rovnoprávně" partnerský vztah, na základě něhož ochotně, rád a trvale respektuje své postavení i veškeré požadavky. Negativně však reaguje (přestává komunikovat) na hrubé a násilné zacházení. Je to psí aristokrat.
Shrneme-li tedy, je hovawart výborný hlídač, ale i vynikající společník, příjemný domácí pes a průvodce. Jeho majestátní vzhled i povaha, dlouhá krásná srst, temperament se snadnou ovladatelností uspokojí i velmi náročného člověka s vysoce vyvinutým estetickým smyslem.